Hasičská zbrojnice je menší budova s největší pravděpodobností z roku 1928. Přímo na tento letopočet ukazuje původní  korouhev na věžičce hasičky. Z dochovaných záznamů víme, že v obci působili tzv. „hasiči a ochranáři proti vodě“ již od roku 1895.

  Hasičská zbrojnice byla umístěna přímo za kostelem a farou, velmi blízko návsi. Umístění bylo velmi výhodné,  příjezdové cesty  k ní byly v případě potřeby ze dvou stran obce, z východní a západní.

  Budova hasičské zbrojnice byla postavena v jednoduchém stylu se sedlovou střechou a věžičkou. V přízemí byla pouze jedna místnost na hasičské náčiní. O využití hasičské zbrojnice v první polovině minulého století máme jen málo informací. Původní, vesměs německé obyvatelstvo bylo po válce vysídleno a nahrazeno novými obyvateli. Ze vzpomínek některých novousedlíků, dnes víme, že v druhé polovině 20. století (do 70.let) dobrovolní hasiči hasičskou zbrojnici využívali. Hasičský sbor, který zde  působil v 70.- 80. letech minulého století  měl však už své zázemí v místním JZD a v těchto letech začal pomalu zanikat.  Z hasičské zbrojnice se stal sběrný dvůr. V této době byla hasičská zbrojnice již značně zchátralá, střešní dřevěná konstrukce byla napadena dřevomorkou, obvodové zdivo bylo velmi zavlhlé a plesnivé, nosné sloupy značně poškozené rzí, unikátní obloučkový strop odpadával.

  V roce 2003 na popud starosty hasičů Ivana Murína byl zahájen boj o záchranu této budovy s tím, aby sloužila svému původnímu účelu. Se vstřícným přístupem obce a s elánem několika dobrovolníků z řad nových hasičů počala obnova a rekonstrukce.

  Ta probíhala od roku 2003 do roku 2008 víceméně vlastními silami - přípojky plynu, vody,   úplná výměna střechy včetně trámů, kompletní zaizolování obvodového zdiva, zateplení celé budovy, nátěry střechy věžičky, nová okna v přízemí i podkroví, vchodové dveře, výměna výjezdových vrat, schodiště do podkroví, kde je nyní místnost pro různé aktivity, vybudování sociálního zařízení a neméně důležitá byla  i úprava pozemku před hasičkou.

  Při rekonstrukci se postupovalo s jasným předpokladem, že se  budova zachová ve svém původním rozsahu a duchu.  V přízemí je zachován „obloučkový“cihelný strop s původními podpěrnými kovovými sloupy, nevyužívaná půda je dnes společenská místnost, ve věži se suší požární hadice jako v dobách dávno minulých. Dřevěné větrací žaluzie ve věži jsou vyrobeny podle původních. Ve výklenku nad vraty našla místo soška Sv.Floriána, posvěcená místním farářem.  Původní výjezdová vrata se nezachovala, v době socialismu byla nahrazena plechovými. Proto jsme zvolili klasická dvoukřídlová dřevěná vrata s kováním, aby jsme se co nejvíce přiblížili původní stavbě. Jsme přesvědčeni, že „automatická“ vrata by narušila půvab „naší babičky“. Kovová věžička s korouhví byla demontována, snesena, zrekonstruována kovářem, opatřena nátěrem a následně usazena na věži ve své původní podobě.

  Rekonstrukcí jsme výrazně  docílili energetických úspor zateplením obvodového zdiva i střechy. Rozpočet na stavbu byl snížen o další náklady a to tím, že opravy byly prováděny co nejvíce svépomocí.  

  Pozemek přiléhající k hasičce je upraven  pro rychlý výjezd i pro různé aktivity hasičů. Vydlážděná i travnatá plocha slouží jak pro klidné posezení, tak i pro trénování mladých hasičů .

  Opravou staré hasičské zbrojnice jsme získali jednu z nejvýraznějších staveb v obci.